Amur bílý – chutný býložravec z Asie
Amur bílý se ještě nestačil tolik uchytit v českých vodách i v našem povědomí jako ostatní místní ryby. Však své jméno dostal po sibiřské řece Amur, která protéká územím Ruska a Číny. Tam je jeho původní domov. Do Čech byl poprvé přivezen až v roce 1961 z tehdejšího SSSR. V 70. letech začalo jeho vysazování do volných vod, kde se poměrně dobře aklimatizoval. O něco později se zabydlelo i jeho maso v českých obchodech a v našich pekáčích.
Amuři byli do Česka dovezeni za účelem vysazení do kapřích rybníků. Nápad byl takový, že se více využijí potravní možnosti rybníků, pokud v nich přibude ryba živící se hrubou vegetací. Amur se totiž krmí převážně rákosím a vysokými travami ve vodě. Z podobného důvodu byl dovezen i Tolstolobik, který se živí planktonními řasami. Domněnka se potvrdila a obě ryby se v našich chovech udrželi natrvalo. Přesto, že se Amur aklimatizoval, nedokáže se u nás přirozeně rozmnožovat. Populace amurů ve volných vodách je tak závislá na vypouštění násad z rybničních chovů. Pokud by však zůstával jen v uzavřených chovech asi by nebyli rádi sportovní rybáři. Za poslední čtvrtletí si ho oblíbili jako zajímavého a bojovného soupeře.
Přesto, že je Amur až z Dálného Východu alespoň evolučně má něco společného s našimi původními sladkovodními rybami. Nejvíce příbuzný je mu Perlín, živí se totiž podobnou vegetací. Zvnějšku se však příliš nepodobají. Však Perlín obvykle dorůstá 30 cm, zatímco Amur u nás může mít i 80. Amuři, kteří žijí ve velkých řekách v Asii dorůstají větší délky, zvláště v subtropických krajích. U náš jsou největší na Jižní Moravě a v Polabí. Dalšími typickými znaky Amura jsou černošedé ploutve, krátká hřbetní ploutev nebo válcovité tělo. Jeho malá široká hlava v kombinaci s nízko položenýma očima vytváří poněkud komický vzhled.
Amurovi vyhovují rozsáhlé porosty vodního rostlinstva, mělké prohřáté zátoky a někdy pluje až do přítoků přehrad. Pro jeho přežití je důležitá teplota. Při vyšší tepotě konzumuje mnohem více potravy a rychle přibírá. I když jsou náchylní na nízké teploty nevadí jim mělké ani velmi zakalené vody a nedostatek kyslíku. Po povodních v roce 2002 byli jedni z prvních ryb ulovených ze zkalených řek právě Amuři, přestože jsou jinak poměrně vzácní. Na některá místa se Amuři vysazují i proto, aby likvidovali přebytečný rákos a jiné rostliny. Dokáže zkonzumovat obrovské množství rostlinné potravy, Jeho trávící systém totiž není příliš dokonalý. Záleží na konkrétní rostlině, ale na 1 kilogram příbytku váhy musí někdy zkonzumovat i 50 kilogramů rostlinstva.
Maso z amura není o nic horší, než maso kapří a strukturou se mu i trochu podobá. Samo o sobě má výtečnou chuť, ne tak výraznou jako kapří, avšak má více světlé svaloviny a není cítit ani slabě rybinou. Hodí se skvěle například na grilování. V Rusku je Amur oblíbená ryba pro zapékání v těstě, v pirohách nebo různých závinech. Jinak je ideální pro pečení v troubě – na másle, se smetanou, nebo jenom tak na zelenině.
