Dopřejte si kapra také o Velikonocích
Kdekomu by asi připadalo přinejmenším zvláštní, kdyby se v období Velikonoc najednou před obchodními centry vyrojili rybáři s káděmi a začali hromadně prodávat kapry, tak jako tomu bývá v prosinci před Štědrým dnem. Přitom jedení kapra na českém území o velikonočních svátcích má dlouhou tradici. Navíc, důvod, proč je tradičním jídlem právě kapr, je u obou svátků prakticky stejný. Původně šlo o důležitou součást jídelníčku během svátečního půstu.
Zvyklost jedení kaprů před největším křesťanským svátkem i během něho, má svůj původ už v prvních klášterech, postavených na sever od alpských velehor. Mniši v nich žili střídmým životem a postní svátky, zakazující jim většinu masných pokrmů, zahrnovaly značnou část roku. Během Velikonoc býval půst velmi přísný. Přesto striktní mnišský řád dovoloval jíst rybu. Vždyť ryba je jedním z prvotních symbolů křesťanství. Nesouvisí to však jen s náboženskými důvody. Ryby byly po dlouhá staletí oblíbenou pochoutkou i mimo postní období. Mezi ty nejoblíbenější na českém území patřil právě kapr. Mniši i prostí lidé dávali kaprům přednost dokonce i před lososy, kterých se v českých řekách ještě prohánělo víc než dost. Kapr, kromě výjimečně chutného masa, oplýval i úžasnou životaschopností. Díky jeho přizpůsobivosti se stal ideální chovnou rybou, kterou si lidé vyšlechtili k ještě lepším chuťovým vlastnostem.
Dnes už skutečný půst drží jen málo Čechů, a to i mezi věřícími. Přesto jsou svátky, které slavíme, s touto zvyklostí stále silně spjaty. Půst má v křesťanské tradici význam očištění - jak tělesného tak i duchovního. Tím, že tělo nedostává, na co je zvyklé, se má člověk naučit nelpět tolik na hmotných statcích. I kdybychom ignorovali celou duchovní stránku, předvelikonoční postní praxe našemu zdraví neublíží, ba právě naopak. Po skončení zimy bychom měli přejít na lehčí jídla a konzumovat více ovoce a zeleniny. Tučná a mastná jídla přijdou vhod spíše v době, kdy čelíme větším mrazům. Ideální stravou našich předků na konci zimy bývala zelenina uchovaná z předchozího roku a právě ryby, které mohli začít lovit, jakmile roztál led.
Dnes nezbývá než konstatovat, že naši předkové měli v lecčem pravdu. V současnosti se kapr doporučuje jako ideální jídlo na začátek jara. A neříká se to jen proto, aby byl odbyt pro jarní výlovy. Kapří maso skutečně oplývá vším, co by nám mělo přinést zdraví do dalších měsíců. V této době náš organismus potřebuje lehce stravitelné bílkoviny, které nám dodají dostatek energie pro „probuzení se ze zimního spánku.“ Kapří tuk navíc obsahuje nenasycené mastné kyseliny řady omega-3, jež jsou přírodní prevencí proti řadě onemocnění krevního oběhu. Zkrátka, kdo jí často kapry, předchází infarktu. A pokud se u vás zima nesla v duchu „mastného“ masopustu, speciality z kapřího masa jsou vítaným gurmánským osvěžením.
Na Vánoce už se, v českých rodinách, kapr připravuje téměř výhradně v podobě obalovaných řízků. O Velikonocích se zatím neprosadila tradice jednoho konkrétního receptu. Někde se kapr dělá v houbové remuládě, někde zase jen tak na salátu. Z Třeboně pochází recept na kapří hranolky. V Jindřichově Hradci se zase dochoval způsob přípravy podle pánů z Rožmberka, který obsahuje kromě kapra též mnoho bylinek, slaninu, cibuli, med a červené víno. Receptů na jarního kapra lze najít opravdu mnoho. Jestli nějaký z nich nestihnete vyzkoušet ještě na jaře, jistě neuškodí, dopřát si ho alespoň ve zbytku roku.
