Ekologický význam našich rybníků
Většina rybníků se vždy stavěla především kvůli hospodářskému chovu ryb. Od toho mají i svůj název. Ale kromě této, existuje mnoho dalších funkcí, kterými jsou pro nás rybníky užitečné. Z důvodů vodohospodářských, ekologických, klimatických i krajinných se rozhodně vyplatí mít pár umělých vodních ploch ve svém sousedství.
Už samotný rybochov není prospěšný jen proto, že můžeme mít čerstvé ryby na talíři, ale i z ekologického hlediska. Z různých důvodů se znečišťovali a znečišťují některé přirozené vodní toky. Přímé vypouštění odpadních vod do řek bez dostatečného čištění, zanášení koryt, erozní činnost, splachy pesticidních látek z polí, pytláctví nebo nadměrná predace (např. lov ryb kormorány) bývali často příčinou téměř úplného vymizení života z některých řek. Znečišťování vodních toků se pomalu zlepšuje, ale pokud chceme některé ryby vidět v jejich přirozeném prostředí, často je nutné odchovat je v rybníce a poté vysadit. Týká se to třeba štik, parm, ostroretek, candátů nebo lipanů. Bez rybničního chovu bychom také neměli dost ryb pro revíry určené ke sportovnímu rybolovu.
Důležitou funkcí rybníků, stejně jako jiných vodních děl je také protipovodňová ochrana. Jejich rozloha může v krizových situacích pomoci zadržet velké množství vody a zmenšit povodňové průtoky. Největší význam mají rybníky, které se napouštějí na jaře, kdy zachytávají obrovské množství vody z tajícího sněhu. Aby však rybník správně zajišťoval protipovodňovou funkci, musí být v dobrém technickém stavu. O to se starají právě rybáři a tuto práci platí především z prodejů ryb. Protipovodňovou funkci mohou narušit různé okolní vlivy – eroze půdních vrstev, způsobená nevhodným hospodařením v zemědělství, plošným kácením lesů a zrychlení povrchového odtoku kvůli špatnému řešení tvaru říčních koryt.
Rybníky akumulují velké množství vody v krajině a díky tomu okolo nich vznikají celé ekosystémy s bohatou flórou a faunou. Zásoba vody také ovlivňuje okolní klima a zabraňuje velkým výkyvům teplot. Mnoho rybníků se u nás zakládalo za Karla IV., který je přímo nařizoval stavět městům i šlechtě. Tehdy v zakládacích listinách stálo „„království naše rybami a vodními parami oplývalo.“ Už bylo známo, že dostatečný odpar vody má příznivý vliv na okolní oblasti.
Existují i rybníky, které nejsou určeny pro chov ryb, ale plní speciální funkci. Biologické či stabilizační rybníky jsou vystavěny pouze za účelem čistění povrchových vod. Zachycením a přeměnou živin putujících ve vodních tocích v rybnících totiž dochází k částečnému dočišťování povrchových vod. Tyto rybníky se obvykle nachází u výrobních zemědělských a potravinářských podniků nebo pod malými obcemi. Koncentrace látek je zde však tak intenzivní, že umožňuje život pouze omezenému množství organismů, bez kterých by procesy dočišťování neprobíhaly: to jsou především různé bakerie a prvoci.
Původní rybníky pro chov byly obvykle zakládány na místech, která nebyla příliš vhodná pro zemědělství, v půdě podmáčené a těžko dostupné. Díky rybníku se ale kolem vytvořil různé biotopy a navyšují biodiverzitu. Ale nejen to, pomáhají i diverzitě krajiny. Rybníky jsou dnes neodmyslitelnou částí české krajiny. Vytváří zajímavý prvek, který plní funkci poněkud subjektivní – estetickou.
